Elektronizaci zdravotnictví je potřeba budovat odspodu

„Hlavní přínosy elektronizace zdravotnictví spatřuji především v úspoře času pracovníků, efektivnější spolupráci mezi lékaři a sestrami a v přehlednějším vedení evidence pacientů,“ vyjmenovává výhody zavádění moderních technologií v sektoru Vladimír Přikryl, generální ředitel CompuGroup Medical ČR.

O elektronizaci českého zdravotnictví se mezi našimi odborníky diskutuje
desetiletí. V posledních letech se sice leccos pohnulo kupředu, stále jsme však v situaci, kdy technologie rozvoji nepomáhají.

Co s tím?

Existují dva základní přístupy, jak tuto situaci řešit.

První spočívá v elektronizaci „shora“, tedy řízenou státem. Vlády sice předkládají stále nové a lepší koncepce a strategie, vlastní realizace ale pokulhává. Například projekt eRecept není ani po několika letech stále dotažen.

Druhý přístup, který prosazuje naše společnost a další firmy, předpokládá budování elektronizace „odspodu“. V současnosti přinášíme na trh služby, které pomáhají zejména lékařům zvládnout jejich agendu a které vycházejí z jejich potřeb. Lékaři pak mohou ušetřený čas věnovat péči o zdraví pacienta.

V čem spatřujete problém elektronizace shora?

Například již zmiňovaný eRecept je laděný především pro potřeby státu, nikoliv pro potřeby jednotlivých účastníků systému zdravotní péče. I proto je vidět poměrně silný odpor lékařů vůči tomuto projektu nebo vůči například řešení eNeschopenky. Mají obavy, bohužel občas oprávněné, že jim tato řešení nic nového nepřináší.

Pro všechny společnosti přistupující k elektronizaci „odspodu“ je toto vlastně výhodou. Abychom se vůbec na tento trh s naší službou dostali, musíme udělat maximum pro to, aby naše řešení lékařům zcela vyhovovala.

Komerční služby jsou lékaři přijímány lépe?

Často k tématu elektronizace zdravotnictví slýcháme, že přijde s generační obměnou lékařů, že nová generace bude mít na tyto technologie jiný pohled. To bychom se však hodně načekali. Potřebujeme, aby myšlení změnili současní lékaři, a oni ho naštěstí mění. Proto je nutné soustředit se na benefity ve prospěch konkrétních lékařů, aby měli motivaci se do procesu zapojit již nyní.

Zmínil jste, že eRecept je navržený tak, aby vyhovoval státu, nikoliv lékařům. Jak je tedy definovaný?

To je dobrá otázka, umožňuje nám podívat se na to, proč se vlastně elektronizace měla realizovat.

Projekt eRecept byl poprvé představen již před mnoha lety. Jeho primární účel spočíval v eliminaci duplicit a nežádoucích lékových interakcí. Tato myšlenka se pak v procesu více než desetiletého vývoje řešení ale úplně ztratila. eRecept v takové podobě, v jaké je využíván dnes, žádnou z těchto funkcí neplní. Po mnoha letech vývoje a proinvestovaných stovkách milionů korun dokáže pouze nahradit papírový recept, kdy pacient namísto něj obdrží čárový kód prostřednictvím SMS zprávy, případně e-mailu.

Hodně se dále mluví o potřebě lékového záznamu, který by umožnil shromažďovat údaje a zpracovávat přehledy o lécích pacientů. Dodnes není úplně možné ztotožnit vydané léky u konkrétního pacienta, proces totiž probíhá pouze na úrovni jména a adresy. Pokud tedy například otec a syn stejného jména bydlí na jedné adrese, systém jim může léky zaměnit. V této chvíli tedy lékový záznam nefunguje, změna zákona je ale v projednávání. Na těchto příkladech můžeme vidět, kde stát dělá chyby.

Projekty nepřinášejí zamýšlené benefity, pro které byly designovány. Lékaři jsou ale ze zákona povinni pod hrozbou pokut tato řešení využívat. Máme tedy eRecept, ale dokud nebudeme mít lékový záznam pacienta, nebudeme schopní z něj vytěžit to, proč byl celý projekt vymyšlen.

Jak se tedy CGM snaží k elektronizaci zdravotnictví přispět?

Naše společnost vidí budoucnost zdravotnictví v pacientsky orientované medicíně, ve které stát selhává. Pacient by měl například možnost využít elektronické formy objednání a komunikace s lékařem, což mu značně ušetří čas. Nemusel by chodit do ordinace pro výsledky, které by mu lékař s patřičným komentářem mohl poslat elektronicky, případně by ho mohl pozvat na další návštěvu. Rozvíjíme i funkcionalitu „zvaní“ na preventivní prohlídky nebo připomínky jejich termínů.

Další oblast, která by se měla podle nás proměnit a kde rozvíjíme naše další aktivity, se týká komunikace – sdílení informací mezi lékaři. U nového lékaře či dalšího specialisty dochází při první návštěvě k opakování informací o pacientovi, například rodinné anamnézy, výčty léků apod. Naším záměrem je tyto informace mezi lékaři sdílet, aby v ideálním případě pacient lékaři popisoval pouze svůj aktuální zdravotní stav.

Každoročně se zaměřujeme na určitou agendu. Letos jsme připravili systém pro kompletní vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. Chceme dát lékařům možnost, aby se úplně zbavili papírování. Z našeho pohledu se jedná o velkou pomoc, protože povinnosti s ním spjaté jsou pracné a přináší starosti. V tomto roce chceme co nejvíce českých ordinací „odbřemenit“ od papírování, a to nejenom od toho každodenního. Chystáme také nástroje zaměřené na skenování historické dokumentace, díky nimž by se mohli lékaři postupně zbavit stovek kilogramů složek ve svých kartotékách.

Mezi lékaři je ještě hodně těch, kteří se obávají ztráty dat, a proto dávají přednost papíru. Nabízíte jim řešení a jistotu i v tomto ohledu?

Samozřejmě. Obava u lékařů je, hodně zjednodušeně řečeno, dvojí: že přijdou o trochu komfortu a ze ztráty dat. Pro některé je přece jen příjemnější pracovat s papírem namísto permanentního sledování monitoru počítače. V tomto můžeme pomoci pouze tím, že bude práce s elektronickou dokumentací jednodušší než s tou papírovou.

Pak je tu druhá věc, kterou jste zmínil, a to je obava ze ztráty dat. Stále je v nás všech pocit, že je ta papírová dokumentace v kartotéce bezpečnější než její elektronická verze. Většina úniků dat, které se staly ve zdravotnictví, byla paradoxně právě z těch papírových kartoték. Snažíme se lékařům vysvětlit, že elektronická dokumentace je levnější a zároveň rovněž bezpečnější. Náš nový systém, který v současnosti nabízíme, už plně běží v cloudu, staráme se tak i o jeho zálohování. Lékařům to přináší zásadní ulehčení. Zálohování musí být prováděno jednak ze zákona, jednak musí být údaje pravidelně zálohované kvůli kontinuitě a bezpečnosti dat.

Můžete uvést, zhruba kolik lékařů používá váš zdravotnický systém?

V tuto chvíli se jedná téměř o 16 tisíc ambulantních lékařů, tedy cca 60 procent z jejich celkového počtu. Věnujeme se striktně jenom ambulantním lékařům vně nemocnic, praktikům, zubařům, gynekologům a dalším specialistům.

Na začátku jste hovořil o zapojení pacientů do systému. Jak by mělo ideálně vypadat?

Nejprve se musí vytvořit tzv. Patient Health Record - pacientský záznam, ve kterém jsou uloženy informace o zdravotním stavu. Do něj můžete nahlížet a data sdílet. Z našeho pohledu se jedná o první krok, abychom mohli začít rozvíjet další dílčí aplikace, které by pacientovi přinesly určité benefity.

Nyní například připravujeme mobilní aplikaci, která bude sloužit ke kontrole lékových interakcí. Pomocí mobilního telefonu si léky přes čárový kód naskenujete do aplikace a systém vyhodnotí, zdali nemají negativní interakci. Přínos takové aplikace pacientovi lehce vysvětlíme. A nemusíme mu ani dále líčit, že je za ní schována nějaká Patient Health Record, uložená v cloudu, dostatečně zabezpečená a šifrovaná.

Pacient potřebuje vidět jednoduchou aplikaci s jasným přínosem a informacemi, které využije v každodenním životě. Stejně funguje i nástroj elektronického objednávání k lékaři. Cílem je pacientovi poskytovat komfortní služby, aby vůbec chtěl začít do tohoto světa pronikat. Poté mu budeme schopní vysvětlit a nabídnout další služby, které už nebudou tak prvoplánově jednoduché. Ty mu pomohou například s analýzou zdravotního stavu nebo se sdílením informací směrem k jiným lékařům – tzv. Second Opinion, tedy konzultacím od jiného lékaře. Toto už jsou ale služby založené na informacích. Zde je nutné využít již data, která se o pacientovi postupně sbírají, s jejichž pomocí pak lze vytvořit další užitečné nástroje.

Ve chvíli, kdy bude mít o tyto služby pacient zájem, protože sám uvidí jejich reálný přínos, by podle nás měla v ideálním případě přijít i změna systému výběru peněz. Jsme příznivci a chtěli bychom rozvíjet systém, který by zjednodušeně řečeno fungoval podobně, jako dnes funguje povinné ručení nebo havarijní pojištění. Byl by definovaný určitý standard zdravotního pojištění, který by si musel každý platit a který by určoval i standard služeb, jež za to pacient dostane. Každý pacient by si ale vedle toho mohl platit „havarijní“ nadstandardní zdravotní pojištění, se kterým by se pracovalo podobně, jako je tomu u klasických finančních služeb. Každý pacient by tedy připlácel více či méně podle toho, jakým způsobem se chová ke svému zdraví.

Chystáte ještě nějaké další zajímavé funkce ve vašich systémech?

V současné době připravujeme projekt, kterému říkáme Edukační zpráva, již by lékař vedle klasické lékařské zprávy tiskl pacientovi. Edukační zpráva by měla nabídnout jednoduchou informaci vztaženou k diagnóze pacienta.

Pokud by šlo například o chřipku, obsahovala by základní doporučení, jak ji léčit. Radila by: jakým způsobem brát léky, jaký režim při léčbě zvolit – klidový, nebo jiný, čemu by se měl pacient vyhnout z pohledu tělesné zátěže, ale třeba i v konzumaci jídla, pití.

Edukační zpráva by doplňovala ústní komunikaci mezi lékařem a pacientem a poskytovala by ucelené laické informace o diagnóze. Zprávu by si pacient odnesl s sebou domů a kdykoliv by do ní mohl nahlédnout.

Projektem bychom chtěli podpořit takovou tu lidskou, laickou informovanost.

Autor: Michael Málek

Zdroj: Hospodářské noviny